Hello,
We received a lot of reviews from Czech republic, Turkey, Poland (x2), Italy and Portugal.
No mp3 file can beat physical promos
See you in the cavern,
Gabriel
FOBIA Webzine (Cze)
Tryzna, pořádaná na památku klasického doom/death metalu se tentokrát pořádala v Paříži. Tamní příznivci tohoto ploužícího se stylu, kteří si říkají ATAVISMA, uspořádali obřad vskutku monstrózní. Vzali si sice na své první demonahrávce obrovské sousto, ale to se jim povedlo rozžvýkat a rozdrtit se ctí. Nahrávka sice trpí horším zvukem a některé nápady se musí hledat pod drobnohledem, ale když si dáte tu práci, najednou před vámi leží pořádně ohlodaná kostra. Francouzské podzemí bylo vždycky trošku jiné než ta ostatní, ale tentokrát se pohybujeme v těžké klasice. Během poslechu jsem se nemohl pořád zbavit dojmu, že se pánové snaží o něco podobného, co dnes tvoří jejich slavnější kolegové VALLENFYRE. To by zase tolik nevadilo, jen si nejsem schopen demo díky slévajícímu zvuku pořádně vychutnat, neustále mě to ruší a i když moje uši semelou kdejakou špinavost, tak tady mi to vadí. Dalšími vzory ATAVISMA jsou bezesporu ASPHYX, AUTOPSY, FUNEBRARUM, HOODED MENACE, INCANTATION a ENTOMBED.
Pokud se ale oprostím od špatné (v podstatě žádné) produkce a budu hodnotit jen nápady samotné, tak musím tyto francouzské nihilisty jen a jen chválit. Kytary v pozadí chřestí skoro až ve švédském stylu, k tomu valí basa a murmur pana zpěváka také není k zahození. Skladby jsou dlouhé, studené, přesně jak se na daný styl sluší a patří. Nejsilnější, co se týká navozované atmosféry zmaru, jsou pak ATAVISMA ve chvílích, kdy zazní deptající vybrnkávání. To mám co dělat, abych si nerval vlasy hrůzou a je splněn jeden z mých základních požadavků na dobrou muziku. Řeže to, jsem donucen nad songy přemýšlet a jsem schopen se plně soustředit na veškeré utrpení, linoucí se z reproduktorů.
Obal hodnotit nebudu, i když vypadá dobře. Jedná se přeci jen o demo, o ochutnávku, která má dát o kapele vědět. Bývám
k podobným záležitostem poměrně odmítavý, kapely se většinou projevují jen v náznacích a kolikrát pak na dlouhohrající desce předvedou zcela něco jiného. U ATAVISMA mám ale neustálý, až „vtíravý“ pocit, že o téhle smečce ještě pořádně uslyšíme. Všude po světě totiž sbírá jen samá vysoká hodnocení a je vynášena na samotný vrchol oltáře old school doom/death metalu. U mě tomu nebude samozřejmě jinak, protože podobné ozvěny ze záhrobí mi dělají jen a jen dobře. Myslím, že ATAVISMA by měli zapracovat hlavně na tom, aby sehnali pořádného producenta a label, který se o ně postará. Jinak skončí v propadlišti dějin nebo se budou zmítat jen v nejhlubším undergroundu a o jejich muzice se dozví jen pár doom/death metalových archeologů.
Vždycky, když jsem měl těch necelých dvacet minut poslechu za sebou, bylo mi nějak divně na duši. Jako správný tvrďák jsem se bránil si připustit, že je mi to líto, ale nakonec jsem se musel podívat pravdě do očí. Tohle demo si, na rozdíl od stovky dalších, budu pamatovat. Moje pocity byly a jsou srovnatelné s těmi, které mívají lidé po pohřbu, hned při příchodu na smuteční hostinu. Všichni bývají pohrouženi do sebe, rozpačitě se usmívají, ženy zadržují pláč a chlapi mají drsné řeči, aby zakryli to, co prožívají. Pak se vzpomíná. A právě takovými malými prazážitky, útržky z poslední cesty, jsou pro mě ATAVISMA. Samozřejmě, všechna podobná muzika zde už byla nespočetněkrát, jenže tady je podávána chutně, s trošku jiným kořením a hlavně s jakousi silou, kterou mám u smrtících kapel tolik rád. Death/doomová tryzna může začít.
ROCK VAULT Webzine (Turkey)
Uzun zamandır topluluklardan mektup almıyorduk. Fransa’dan gelen (Nihilistic Holocaust) zarfın içinden ne çıkacağını tahmin etmekte zorlandık. İçini açtığımızda Atavisma’ya ait olduğunu görünce merak edip CD’yi çalıcımıza taktık. CD diyorum, bu bir demo ve bu sene başında dijital olarak yayınlandı. Zaten topluluğun başka herhangi bir alnümü yok ve geçmişleri geçen seneye dayanıyor. Elemanlar hakkında ayrıntılı bilgi bulunmasa da nadir bulunan grup fotoğraflarında 3 kişi oldukları görülüyor. “Where Wolves Once Dwelled” demosunun tarzı death/doom metal ve yaklaşık 20 dk. süren eser bu tarzda müzik dinleyenlerin ilgisini çekebilir. Bunu laf olsun diye söylemiyorum, ister bu tarzın kurdu olun, ister olmayın; Atavisma daha ilk demosuyla kendi atmoslerini yaratmış diyebiliriz. Çalıştıkları firma Nihilistic Holocaust’a göre bu albümde Funebrarum, Incantation ve Entombed’dan etkilenilmişlikleri fark edeceksiniz. Biraz daha araştırdığımızda Atavisma’yı Engulfed, Burial Invocation gibi ekiplerimize benzetenler de var görünüyor.
Tüm bunların haricinde Amerikan topluluk Disma’yla çok benzerliklerini gördüm diyenler de yok değil. Dinleyicilerin bu grubu kimlere benzettikleri bir yana dursun (dürüst söyleyeyim; üstteki hiç bir gruba benzemiyor), Atavisma’nın “doğa, insanoğlu ve atavizm” ile ilgilendiğini belirtelim. Daha da ileri gidelim, belki “atavizm” nedir bilmeyenler olabilir (ki ekibin adıyla bile alakalı), atavizm; “Organizmalarda evrimsel gelişim süresince ortadan kalkan bazı özelliklerin tekrar görülmesi, soya çekim, atacılık” demek. Örnek vermek gerekirse; bir canlıda, kuşaklar boyunca kaybolmuş özelliklerin ortaya çıkması. Maymun gibi kuyruklu bir insan doğarsa bu atavizm oluyor. Bunlar liriksel olarak bilmemiz gerekenlerdi. Müzik olarak bilmemiz gerekenler; vokalistin yaptığı iş bu demoda başarılı, seçtikleri ana rif ve melodiler ile parçalar yürüyor, bateri noktasında topluluk yeterince hızlı tempolu değil; “değilse değildir” diyeceksiniz lakin yeri geldiğinde atak bekliyorsunuz ama bulamıyorsunuz. Bu demonun dijitali de, kasedi de, CD’si de var. Kirli kayıt seven, yeraltını tırmalayan, çalınmış olan tarzı seven eski kafa bir arşivciyseniz Nihilistic Holocaust ile bağlantıya geçmenizi öneririm.
ATMOSPHERIC Webzine (Pol)
Są jeszcze na całym świecie maniacy kaset magnetofonowych. I to nie takich z wkładkami full kolor na lakierowanym papierze, którym nawet sobie dupy nie można podetrzeć, bo porani rów, ale po prostu z old schoolowymi czarno-białymi, klimatycznymi. We Francji takim komisarzem tape`ów jest Gabriel z Nihilistic Holocaust, stary freak, który zaczynał przygodę w undergroundzie ok. 20 lat temu. Właśnie w jego małej, podziemnej wytwórni ukazał się tasiemiec „Where Wolves Once Dwelled Demo 2014” francuskiej kapeli ATAVISMA. Zderzenie z pierwszymi dźwiękami może być wstrząsające dla kogoś, kto nie zna, nie pamięta muzy z ubiegłego wieku. Bowiem słuchacza atakuje strasznie szorstkie brzmienie, jakby rodem z lat 90-tych, a nawet wcześniejszych. A sama muzyka to często uprawiany wówczas death/doom w średnich i wolnych tempach, z charkoczącym, przeszywającym growlingiem, ogólnie mówiąc wisielczy i dołujący. Coś niesamowitego dla współczesnego fana metalu! A przecież „Where Wolwes Once Dwelled Demo 2014” to nie jest żadna reedycja, nagrania odgrzebane z czwartego dna zakurzonej szuflady, a demówka młodego zespołu! Zawiera tylko cztery kompozycje, trwające niespełna 20 minut. Pewne wzorce w nich zastosowane są wiernym odzwierciedleniem starusieńkich kanonów. Mają niesamowity, grobowy klimat. Są zróżnicowane w tempach i poprzecinane solówkami. A to że brzmią tak surowo, to niepowtarzalna cecha twórczości ATAVISMY. Dziękuję Francuzom za tak autentyczną muzę w iście old schoolowym stylu, z lat mojej młodości i w dodatku w stylu, na którym się wychowałam. Wiem, że takiego grania nie brakuje na całym świecie, ale w zalewie wymuskanych produkcji dzisiejszych „gwiazdeczek metalu” trudno do nich dotrzeć. A dla osób bez magnetofonów z pomocą przychodzi ukraińska wytwórnia Dead Center Records, która wydała „Where Wolves Once Dwelled Demo 2014” na płycie CD. [Kasia]
NOCTURNAL BATTLE OF CHARIOTS Webzine (Pol)
Najnowsze kasetowe wydawnictwo Nihilistic Holocaust przede mną, tym razem jest to Atavisma, debiutująca właśnie demosem „Where Wolves Once Dwelled”. Recenzja ta będzie w sumie krótka, bo i materiał nie należy do najdłuższych, ale przy tym idealnie sprawuje się jako klasyczny, kasetowy demos. Cztery numery, 20 minut muzyki… jakiej? Surowego, ponurego, diabli ciężkiego i obskurnego, starego doom / death! Gdybym miał porównać do kogoś innego nagrania Atavisma, to wskazałbym tutaj np. szwedzki Eternal Darkness! Podobne, głównie wolne tempa (acz nie tylko!), mroczny, dołujący klimat, cieżkie riffy, mające wyraźny szwedzki sznyt, czasem nawet wzbogacone fajną melodią a’la Swedish death metal. Dodaj jeszcze do tego nieco Autopsy, a z nowszych rzeczy choćby Disma i jesteśmy w domu. „Forsaken” to chyba najlepszy kawałek tutaj, ale generalnie uważam, że cały demos jest udany i trafił mi w bebechy idealnie, nawet pomimo surowej, szorstkiej produkcji. Co więcej, dodam, że ta surowizna jeszcze dodaje Atavisma uroku i ciężaru. Taaaaa, naprawdę fajne demo. Nic dodać, nic ująć; brać, jeśli lubujecie się w podobnych demosach! 7/10
DOOMMABBESTIA Blog (Ita)
Pensando alla Francia, le prime cose che ci vengono in mente sono: Parigi, Tour Eiffel, Baguette, Chance Elise, la Bastiglia, Robespierre....ed ora anche gli Atavisma dediti al death doom più marcio che si possa pensare.. Gli elementi ci sono tutti: registrazione approssimativa, distribuzione fisica su musicassetta, riffing old school e tematiche oscure.Ma oltre a questo c'è dell'altro? Intendo dire.. 'sti giovani riescono a dire qualcosa? No.
Sin dal primo pezzo "The Savage One" fino all'ultimo "Nature's Welfare" si vive una sensazione di deja vu totale e completa.
Ora, che gli Atavisma abbiano i Morbid Angel di "Altars of Madness" e "Blessed are the sick" come modello di vita è indubbio ma , purtroppo per loro, non hanno la loro genialità, e ciò rende l'intero lavoro, seppur grondante di attitudine, insipido.
Se avete la voglia matta di fare un salto nel tempo negli anni d'oro del death metal di un certo tipo, gli Atavisma fanno sicuramente per voi.
GOURMET ROADKILL Blog (Portugal)
ATAVISMA is a French band, formed in Paris somewhere in 2013, and “Where Wolves Once Dwelled” is their first release! They play death metal with an enormous doom influence (or is it the other way around?), changing tempos from the traditional and old-school run or they will get you, to the slow and miserable I can’t be bothered with anything in my life kind of pace! The overall sound is muddy and you can almost see the fumes coming out of the ground which, combined with the vocal tone, gives you the awkward feeling that something primordial and eerie is bound to happen at any time.
All four tracks share this sinister presence and, when their structure lines up with the grime, the whole demo seems to have been transported from past decades to present time. There’s nothing much here that can be associated with the modern death metal paladins and even the doom sections are closer to the genre’s past than to way it’s getting portrait nowadays. It all feels very traditional with an almost raw simplicity, like an opened window which allows you to have a look at something familiar you haven’t seen in a long time. Whether you’ll be happy to see it or not, that’s a whole different story.
